Popovická pohádka měla stříbrný konec
Benešov – Nováček okresního fotbalového přeboru Sokol Popovice se stal v uplynulé sezoně korunním princem za postupujícím béčkem Marily Votice. V klubu, který se v minulých letech plácal ode zdi ke zdi, to berou jako velký úspěch, za kterým stojí současný hrající trenér Petr Slepička.
Pavel Šimáček
Před čtyřmi lety jste převzal jako hrající trenér mužstvo Popovic na pokraji sestupu do IV. třídy. Od té doby je tým na vzestupu a v uplynulé sezoně jste skončili jako nováček na druhém místě. Jak jste mužstvo nastartoval?
Když jsem mužstvo převzal, byli jsme skutečně na pokraji sestupu, avšak předem jsem si byl jist, že kvalita hráčů rozhodně neodpovídala postavení v tabulce a soutěž se tak dá zachránit. Hráči si začali zvykat na pevná a jasná pravidla, poctivě trénovali a soustředili se pouze na svůj a současně týmový výkon. V jarní části jsme skončili první a celkově šestí. Převážná většina předpokládala, že budeme bojovat v následujícím ročníku o postup do Okresního přeboru. Jenže z důvodu mých vysokých nároků na hráče (především starší), jsme nechvátali, mužstvo výrazně omladili a dali více prostoru mladým klukům. Ti se celkem rychle zapracovali a díky skvělému kolektivu, který vytvořili, přivedli další fotbalisty, jenž měli zájem u nás hrát. Během dvou následujících let jsme postoupili do II. třídy a nyní se můžeme radovat z fantastického úspěchu.
Na jaře jste doma neztratili ani bod, porazili jste i postupující Votice. Čím si to vysvětlujete?
Máme dobře poskládané mužstvo, kostru tvoří zkušení hráči a díky dostatečnému počtu bodů po podzimu jsme nehráli pod takovým tlakem. Hráči plnili přesně pokyny a vždy věřili, že se každý zápas dá vyhrát i za nepříznivého stavu. A především se nám vyhýbala v jarní části zranění.
Tým z malé vsi musí držet pohromadě ve zlých i dobrých časech, bylo tomu tak i u Vás?
Zpočátku nebylo vše podle představ, ale protože jsem v Popovicích působil dříve jako hráč, věděl jsem přesně, co mužstvo potřebuje. Budování kolektivu je nedílnou součástí každého společného tréninku a zápasu. Kluci v sobě a ostatních nehledají soupeře, ale kamarády, a tak, i když se prohraje, všichni to s pokorou přijímají a nehledají chyby na druhých.
Na vedoucí Votice jste ztratili čtrnáct bodů, to byly tak dobré, nebo se vyvarovaly větších výkyvů?
Takto poskládaný mladý tým neměl v okresním přeboru co dělat. Je vidět, že trenér votického béčka připravoval hráče výborně na každý zápas.
Jste jako hrající trenér, ale jinak střelec k pohledání. Většinou jste zápasy začínal na lavičce, přesto vstřelil osm gólů. Nechcete hrát od začátku, neumožňuje Vám to zdravotní stav nebo, co zatím vězí?
Mám problémy s kotníky, protože v mládí jsem měl často přetrhané vazy. Rozhodně se ale rád podívám na mužstvo v klidu z lavičky, protože se mám možnost na hru lépe soustředit a všímat si i momentů, které jako hráč nevidíte nebo přehlédnete. Nějaké branky tam padaly, tak snad ještě nepatřím do starého železa.
Nejlepším střelcem se stal Josef Kopecký s devatenácti góly, udržíte ho v Popovicích?
Pepa je chytrý a zkušený fotbalista. V Popovicích předělává dům, a tak se fotbalem baví. Letos se mu sezona obzvlášť vydařila a je možné, že o něj bude zájem. To zda ho udržíme je otázka spíše na něj. My ho nemůžeme udržet ani na hřišti.
Je stále co v mužstvu zlepšovat nebo už jste z hráčů vyždímal všechno?
Naopak. Věřím, že mužstvo má ještě velké rezervy, ale každý hráč na sobě musí stále pracovat. Většina jsou to kluci ve věku mezi 22 - 25 lety, tak si myslím, že se ještě nějakých výsledků dočkáme.
Mohli jste dokonce slavit postup do I. B třídy z druhého místa. Do kraje postoupily čtvrté Zdislavice. Proč?
Podmínky u nás zatím neodpovídají nárokům kraje a především fotbalově máme ještě, co zlepšovat.
Co je Vaším cílem do nové sezony?
Stejně jako loni záchrana, protože víme, že druhý rok bývá v nové soutěži kritický. Čím dříve se to povede, tím dříve budeme rádi pomýšlet třeba i na medailové umístění.
Jaký máte letní tréninkový plán a přípravné zápasy?
Trénovat jsme začali 19. července a na hřišti budeme dvakrát až třikrát týdně. Přátelské zápasy sehrajeme z mužstvy z I. B třídy Chotýšany, Poříčím nad Sázavou, Zdislavicemi a z Průhonicemi, které hrají stejnou soutěž jako my, ale na Praze západ.