NAŘÍZENÍ 3/2020 o stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru


3/2020
NAŘÍZENÍ
Středočeského kraje
ze dne 20. 4. 2020,
o stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru
Rada Středočeského kraje jako orgán příslušný podle § 7 a § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a k provedení § 27 odst. 2 písm. b) bodu 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o požární ochraně") vydává toto nařízení:
Čl.1
Doba zvýšeného nebezpečí vzniku požáru
Dobou zvýšeného nebezpečí vzniku požáru se rozumí:
a) doba, po kterou je v platnosti výstraha Českého hydrometeorologického ústavu na "nebezpečí požáru" nebo "vysoké nebezpečí požáru", zveřejněná v rámci systému integrované výstražné služby,
b) doba, po kterou je v účinnosti vyhlášení "doby zvýšeného nebezpečí vzniku požáru" Krajským úřadem Středočeského kraje na základě doporučení odborného orgánu (např. Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství apod.),
c) období sklizně zemědělské úrody (pícnin, obilovin, slámy apod.) a její posklizňové úpravy a skladování (dále jen "období sklizně")1).
Čl.2
Informační povinnost
Informaci o začátku a ukončení období zvýšeného nebezpečí vzniku požáru dle čl. 1 písm. a) a b) uveřejňuje Krajský úřad Středočeského kraje na úřední desce krajského úřadu. O dosažení stupně rizika nebezpečí požáru a vyhlášení doby zvýšeného nebezpečí vzniku požáru jsou obce informovány cestou Krajského operačního a informačního střediska Integrovaného záchranného systému Středočeského kraje. Dotčené obecní úřady zveřejní informaci o dosaženém stupni rizika nebezpečí požáru či vyhlášení doby zvýšeného nebezpečí vzniku požáru a o závaznosti tohoto nařízení způsobem v místě obvyklým.
Čl.3
Místo zvýšeného požárního nebezpečí
Za místo se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru se považuje v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru:
a) lesní porost a jeho okolí do vzdálenosti minimálně 50 m,
b) souvislý rostlinný porost umožňující další šíření požáru,
c) zemědělské obdělávané plochy, na nichž jsou pěstovány kultury, které jsou ve stavu možného vznícení, zejména dozrávající obiloviny a jejich okolí do vzdálenosti 100 m,
d) stohy sena a slámy2) a jejich okolí do vzdálenosti 100 m.
Čl.4
Zakázané činnosti a protipožární opatření
(1) V době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru dle čl. 1 písm. a) a b) se zakazuje:
a) používání zábavní pyrotechniky,
b) vypouštění "lampionů štěstí"3),
c) používání vody ze zdroje pro hašení požárů k jiným účelům, než k hašení,
d) vjezd motorových vozidel na polní cesty; zákaz neplatí pro vlastníky a uživatele zemědělských pozemků při jejich obhospodařování,
e) vjezd motorových vozidel na lesní cesty; zákaz neplatí pro vlastníky a uživatele lesních pozemků při jejich obhospodařování a v souvislosti s péčí o zvěř,
f) zastavení motorových vozidel na místech, kde by se spodní část vozidla mohla dostat do styku s lehce vznětlivými materiály, např. suchou trávou, slámou, strništěm, podrostem, listím, rozlitým palivem apod.
(2) V době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru dle čl. 1 písm. a) a b) se na místě se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru mimo ustanovení čl. 4 odst. 1 dále zakazuje:
a) rozdělávání nebo udržování otevřeného ohně (např. pálení klestu a kůry, spalování hořlavých látek na volném prostranství),
b) kouření (s výjimkou elektronických cigaret),
c) jízda parní lokomotivy4),
d) povolování výjimek vlastníky lesů z ustanovení lesního zákona5).
(3) V období sklizně zemědělské úrody [čl. 1 písm. c) tohoto nařízení]
a) se na místě se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru dle čl. 3 písm. c) a d) zakazuje:
1. rozdělávání nebo udržovaní otevřeného ohně,
2. vypouštění "lampionů štěstí"3),
3. kouření v průběhu sklizně na poli, při manipulaci a skladování materiálu. V případě kouření v uzavřených kabinách vozidel zajišťujících sklizeň a přepravu materiálu, je nutno učinit taková opatření, aby nedošlo ke vzniku požáru od popela či nedopalku cigarety, např. vybavením vozidel popelníky s vodní náplní,
b) musí být motorové vozidlo používané při přepravě hořlavých stébelnatých látek, při žních a sklizni úrody, při jízdě po poli nebo při práci v místech skladování vybaveno lapačem jisker nebo jiným obdobným zařízením,
c) musí být žňová technika vybavena v souladu s návodem výrobce doporučeným počtem hasicích přístrojů6). V případě strojů uvedených do provozu před platností kodexu technických norem se vyžaduje hasicí přístroj s nejméně 6 kg hasiva umístněný v blízkosti pracovního stanoviště obsluhy,
d) jsou právnické a podnikající fyzické osoby povinny stanovit písemnou formou organizačně technická opatření k zajištění požární ochrany při sklizňových pracích. Opatření musí být stanovena již před zahájením sklizně,
e) je nutno zajistit, aby byl materiál skladován, případně zpracováván pouze v objektech k tomu určených,
f) jsou právnické a podnikající fyzické osoby povinny zajistit skladování a kontrolu skladovaného materiálu u pícnin a slámy podle zásad uvedených v příloze tohoto nařízení; u zrnin zajistit prokazatelně měření teplot uskladněného materiálu tak, aby provedená měření monitorovala dostatečným způsobem uskladnění zrniny; v případě pokračujícího nárůstu teplot nad hodnoty okolního prostředí přijmout účinná opatření včetně možnosti vyskladnění,
g) je nutno sklizeň obilovin na poli zahájit obsekáním pole v rizikových místech (např. podél lesů, veřejných komunikací, železničních tratí a přilehlých polí s obilovinami) v šíři min. 20 m a provést účinná opatření proti šíření případného požáru (např. sběrem slámy v posečeném pruhu, zoráním či zdiskováním posečeného pruhu apod.),
h) je nutno mít k dispozici samostatnou zemědělskou techniku, kterou je možné použít k vytvoření ochranného pruhu proti přenosu požáru zoráním či zdiskováním v šíři nejméně 20 m. U této techniky mít nepřetržitě přítomnou a znalou obsluhu. Pokud se jedná o pole o výměře 50 ha a větší, mít na poli k dispozici tuto techniku ve dvojnásobném množství,
i) při provádění sklizně rozdělit pole ochranným pruhem v šíři 20 m dle písm. g) proti přenosu požáru na části o max. velikosti 50 ha.
Čl.5
Kontrola a sankce
(1) Kontrolu dodržování tohoto nařízení provádí podle zvláštního právního předpisu7) Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje.
(2) Přestupky a jiné správní delikty projednává podle zvláštního právního předpisu8) Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje.
Čl.6
Zrušovací a závěrečná ustanovení
(1) Nařízení Středočeského kraje č. 5/2017 ze dne 26. ledna 2017, o stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, včetně přílohy se zrušuje.
(2) Toto nařízení bylo vydáno usnesením Rady Středočeského kraje č. 004-16/2020/RK ze dne 20. 4. 2020 a nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje.
Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová v. r.
hejtmanka
Příloha
Podmínky pro skladování pícnin a slámy
(1) Skladování slámy nebo pícnin ve stozích/volných skládkách:
a) volné sklady píce a slámy s objemem do 50 m3 (včetně balíků sena a slámy) lze umisťovat pouze ve vzdálenosti minimálně 20 m od hranic se sousedním pozemkem a od objektů; ve vzdálenosti menší než 20 m je možné volné sklady umístit pouze se souhlasem vlastníka pozemku nebo objektu nebo umožňuje-li to stavební provedení objektu9),
b) v případě založení stohu na strništi musí být po dokončení naskladňování provedeno jeho oborání o šíři nejméně 20 m, tento pruh musí být zbaven hořlavého materiálu v takové míře, aby nemohlo dojít k přenosu požáru,
c) do vzdálenosti 20 m od stohů a volných skládek je zakázáno manipulovat s otevřeným ohněm a kouřit.
(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zajistí, aby při skladování píce byla dodržována technologie dosoušení a skladování včetně prokazatelného měření teploty v následujícím rozsahu:
a) teplota píce se měří např. tepelnými čidly, hloubkovými teploměry nejméně v polovině výšky naskladněné píce,
b) teplota se měří nejméně na šesti místech jedné dosoušecí sekce seníku; za sekci se považuje část seníku o objemu do 2000 m3; v objektech s objemem menším než 2000 m3 se měření provádí úměrně velikosti seníku k jedné stanovené sekci,
c) měření teplot se provádí 1x za 24 hodin po dobu 1 měsíce od naskladnění, dále 1x týdně ve 2. a 3. měsíci od naskladnění; měřící body je nutno průběžně měnit,
d) provádí se fyzická kontrola (vizuální, pachová) v případě skladování slámy nebo je-li seno a sláma ukládána v balících ve skladu, a to v ranních hodinách v intervalech podle předchozího odstavce, přičemž se ověřuje, zda nedochází k zapaření uskladněného materiálu; dojde-li k zapaření, musí být místo zahřívání identifikováno a zajištěno provedení kontrolního měření teploměrem,
e) měření teplot případně fyzická kontrola nemusí být prováděna, pokud bude prokázáno, že vlhkost píce (slámy) je nižší než 15%,
f) měření teplot, fyzická kontrola, dále i průkazné doklady o vlhkosti naskladňovaného materiálu musí být prokazatelně zaznamenávány; za prokazatelné se považuje chronologicky vedený písemný záznam v knize měření s uvedením označení skladového objektu, data, času, všech naměřených hodnot a připojením podpisu osoby, která měření prováděla; za záznam se považuje i záznam z elektronického měřícího zařízení za předpokladu, že současně je zaznamenáváno i datum jednotlivých začátků naskladnění (datum, množství, sekce); záznam se uchovává nejméně jeden rok nebo do úplného vyskladnění materiálu,
g) při naměření teploty nad 65 °C je nutno učinit neodkladná opatření jako např. přeložení nebo vyskladnění přehřáté píce, u skladů s dosoušecím zařízením vypnutí ventilátorů; přeložení nebo vyskladnění se provádí za asistence jednotky požární ochrany a případ se neodkladně oznámí místně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje,
h) ochlazená a překontrolovaná píce se může vrátit zpět do skladu; o provedeném opatření se provede prokazatelný záznam do knihy měření.
1) Za období sklizně zemědělské úrody (pícnin, obilovin, slámy a úsušků, chmele, kukuřice apod.), posklizňové úpravy a skladování se pro účely tohoto nařízení považuje období od zahájení hlavních přípravných prací spojených se sklizní do doby, než je uskladněný materiál považován za neaktivní (dokončení dosoušení, ustálené teploty uskladněných zrnin).
2) Za stoh se považuje volná skládka materiálu o objemu 50 a více m3; za jeden stoh se považuje i skupina volných skládek, jejichž celkový objem nesmí být větší než 4000 m3.
3) "Lampionem štěstí", lidově "létající přání" apod., se rozumí zařízení, které je úmyslně vypouštěno a neovladatelně unášeno v atmosféře vlivem zahřívaného vzduchu otevřeným ohněm z hořlavé látky, umístěné v podvěsu zařízení.
4) "Jízdou parní lokomotivy" se rozumí aktivní činnost parní lokomotivy, která vyvíjí sílu pro pohon vlastní nebo vlakové soupravy. Za jízdu se nepovažuje jízda parní lokomotivy s ohněm na roštu samotné nebo s vlakem, která nevyvíjejí tažnou sílu a která je tažená nebo sunutá vozidlem jiné trakce.
5) § 20 odst. 1 písm. k) zákona č. 289/2005 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6) ČSN EN ISO 4254-7 Zemědělské stroje - Bezpečnost - Část 7: Sklízecí mlátičky, sklízecí řezačky a sklízeče bavlny.
7) § 26 odst. 2 písm. c) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 26 odst. 2 písm. m) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
9) ČSN 73 0802, ČSN 73 0804.



27. července 2020 (Po)




  úvodní stránka | vyhledávač | poslední aktualizace 27.07.2020
TOPlist   © Jan Holomek 2010 | ADMIN